Rychlý příspěvek
Snad poprvé používám okénko pro r.p.:)
Štvou mě ruští háplusáci. No dobrá, čeští skoro neexistujou, ale to neznamená, že jejich kolegové z RTD mají právo se chovat jakkoliv arogantně. Jo, něco dělají. Jo, dělají to správně. Jo, jsou na svém místě. Ale já prostě nemůžu vystát tu aroganci, o které jsem psala v Homosapientech, tu otevřenost, se kterou jsou schopni lidi poslat do prdele…
No dobrá, týká se to jenom jednoho člověka. Je ale jedním ze zakladatelů a je to ten, kdo jezdí na veškeré mezinárodní konference, aby nakopal zadky svým evropským kolegům, kteří nejspíš spí v hibernaci, according to their activity. Jo, je k tomu potřeba bezkompromisní charakter. Ale stejně mě ten chlap vyloženě štve. Kdyby se aspoň snažil o slušnost…
P.S. O osudech háplusáckého hnutí: zvláštní, že v Rusku počátečně ryze akademický transhumanismus zmutoval tak, že se k němu hlásí převážně “ne-intelektuálové” (až na několik výjimek), takoví ti lidé, co najednou usoudili, že chlastat po barech a běhat za babama asi není ten nejlepší smysl života. Řečeno jednodušeji, vědců a ajťanů je tam sakra málo. V USA a i v ČR však tvoří většinu háplusáků. Neznamená to však, že tu nejsou it-intelektuálové, ba naopak: například celá redakce Computerry (teď už bohužel nevychází papírově) a blogů okolo. Velký kus LJ. Blogspot. Procentně je jich daleko víc, než v ČR, avšak téměř nikdo se nehlásí k TH (třebaže ten pojem znají). Možná kvůli politice RTD, protonví. Vlastně nejspíš kvůli ní, ta organizace je nějaká… uzavřená a jakoby byrokratická (i když to těžko), příliš elitární, nasertivní a radikální (to poslední snad proto, že jí nikdo neposlouchá). Zkrátka neumějí lidi nenápadně agitovat a dělat si people-friendly reklamu, narozdíl od různých zeleňoučkých ekohnutí. I stránky si nemohou zařídit pořádné, i když v google.groups se jim jeden chlap snažil nabídnout služby profesionálního webdesignera.
A “obyčejní”, dalecí od futurologie lidé, si prostě přečetli knížky jistého Nikitina, jejichž sociální cena je obrovská (propaganda nechlastání-nekouření-neběhánízasukněma), avšak literární téměř nulová (polovinu Transčlověka jsem prozvracela, skoro fyzicky. To se prostě nedá číst. Stejně jako se nedá dívat na drahé hollywoodské sy-fi typu Transformers). Zato “intelektuálové”, kdyby se jim tamto literaturno dostalo do rukou, zdrhali až by jim za patama hořelo. I já, obyčejný malý člověk, bych si třikrát rozmyslela, zda se mám pohybovat mezi fanoušky této “literatury”…
Filed under: Other | Leave a Comment
Tags: lidská blbost, nasertivita, transhumanismus
Otázka
Představte si velkou nádrž, plnou trepek (toť organismy, jednobuněčné). Hodíte jim tam jídlo, promíchané s železným práškem. Všechno sežerou, i ten prášek. Vezmete velký elektromagnet a začnete trepky táhnout tu sem, tu tam, jak se vám zlíbí.
Pan L říká, že se tímto způsobem, pokud se velmi dlouho snažíte, dá vytvořit počítač.
Pan P obviňuje L v idiotismu a praví, že tento systém je tak nepředvídatelný, že se rovnou můžete postavit pět metrů od nádrže, bez magnetu, tlesknout do dlaní, zazpívat písničku a pozorovat, co na to trepky. Samozřejmě, že nic. “Východ” nebude záviset na “vchodu” žádným způsobem, totiž z trepek nevyrobíte strukturu, jako celek reagující na informaci.
NN má dojem, že spor těch dvou vyřeší jediná otázka: škube sebou trepka, když ji to začíná někam táhnout? Nebo je jí všechno jedno, hlavně aby bylo jídlo?
Filed under: Filozofično, Help me! | 5 Comments
Tags: problém
Pseudocitát
Nemohu nic zapomenout, prostě proto, že paměť a analýza je mou identitou. Snad ani nemám tu schopnost držet se nějaké myšlenky, idei po celý život… kromě jediné: vědomí, ne osobnost, má největší cenu. Můžou vám vymazat osobnost, ale vědomí zůstane konstantní – pokud axiomaticky připustíme, že je konstantní i obvykle; nepochybujete přece, že ten, kdo včera hleděl na svět vašima očima, jste byli vy.
My mrháme vědomím – největší záhadou vesmíru – přes smrt a nemoc těla, biologickou diktaturu, prosazovanou pro osobnost. Vědomí, které nepřináší užitek společnosti kvůli své osobnosti, strádájí. Společnost, stejně jako osobnost, je objektivní složitá struktura, a totiž jejich vzájemné vztahy jsou oprávněny, jelikož stojí na stejné úrovni. Ale vědomí je jediné, nedělitelné, avšak násobitelné. Tečka, nikoli složitý obrazec. Emergentní nebo kvantová singularita… kdoví. Ale každopádně, nestojí na stejné příčce se sociem. Což znamená, že se od něj má odprostit – jako od dalšího omezení.
Jeden hlod jedné marysue:))
Co myslíte, řekl někdy někdo něco podobného? Schválně jsem vypustila háplusáckou propagandu o strašlivosti smrti jako jevu (“Každý rok umírají milióny lidí. A každý z těch lidí jste vy. Ekvivalence vnitřních zraků – nezapomínejte.”). Těch, co o tom mluví, znám dost.
Z druhé strany, o vědomí ve smyslu, použitém v pseudocitátu, se taky občas rozpravuje. Například Chalmersův těžký problém:
Jak vůbec může fyzické (chemické, biologické) dění v mozku vést k mému subjektivnímu prožitku?
Mimochodem, pokud jste nikdy nečetli “Přirozené a umělé myšlení jako filozofický problém” od I.M.Havla, vřele doporučuju. Třetí díl Umělé inteligence, příběhu na pokračování od AV ČR:)
Filed under: Uncategorized | 6 Comments
Tags: citát, transhumanismus, umělá inteligence
Mumba-jumba
http://misantrop.ru/2009/08/metod-0060-mumba-yumba/
Poslední dobou se tu popisují jakési fantastické a naprosto netriviální metody zničení lidstva. Tentokrát pochopíte, že lidstvo může být vymýceno v nejbližší budoucnosti. V žádném případě do toho nejsou zapleteny ani jaderné, ani chemické, ani jakékoliv jiné nudné zbraně. Není to dokonce ani podnik nějakého maniaka nebo konspirační teorie.
Tentokrát svět zničí jediná sirka. Rychle a účinně.
Budeme potřebovat:
- vosk
- kámen
- kus špagátu nebo suchou větvičku
- kus zelené rostliny
- vodu v kyblíku
- barvy (tempery) nebo permanentní fixu
Inu, když to všechno máme, můžeme začít.
Vosk je nutno rozměkčit. Kámen, špagát a rostlinku pak tímto voskem obalíte a zplácáte z toho všeho kouli. Kousek špagátu (nebo větvičky) musí trčet zvenku, naprosto suchý.
Musí se vám povést planetoidní kulička, která není ničím jiným, než panenkou vúdú. Pro Zemi.
Aby vaše panenka fungovala tak, jak má, musíte v procesu její tvorby myslet na předlohu. Čím více se jí bude podobat, tím líp: proto si zavzpomínejte na látku z hodin zeměpisu, a pokud to nepůjde, použijte Google Earth a namalujte na kouli obrysy světadílů a oceánů. Nezapomeňte na polární čepičky.
Pokud jste všechno provedli pečlivě, dejte tento malý zázrak do kyblíku a chvíli přemýšlejte nad tím, jak ho zničíte. Můžete ho vyhodit z okna třináctého patra, vhodit do řeky, kopnout na silnici nebo pod projíždějící tramvaj, ponořit do kyseliny nebo prostě uvařit v onom kyblíku.
Podle mě je ale nejlepší a nejelegantnější, když jednoduše podpálíte špagátek. Pozorujte, jak se Země pomalu rozpouští… A protože jste tam dali čerstvou (nevyschlou) rostlinu, ohníček bude tiše popraskávat – to navždy mizí jednotlivé národy…
Geniální:D Co vy na to?
Filed under: Extraordinary | 3 Comments
Tags: misantropie
Homosapienti
Do protonu s lidma. Nedá se jim věřit. Je zvlášťe odporné, když se vám vysměje do tváře ten, komu jste věřili, a přitom víte, že to není proto, že je zlý, ale proto, že je hloupý, naivní a děcky egocentrický. Takže vlastně mu nic nezazlíváte, ale nemůžete se s ním normálně bavit, jelikož on něco zazlívá vám. Přičemž se ani neví pořádně, co.
Hloupí, malí lidičkové… kdy se naučí žít normálně? Beze lži a sociálních socialit. Bez uražené ješitnosti. Tady jsou všichni ješitní. Jako Čechům se někdy připisuje neustálé lhaní, tak Rusům se dá připsat ješitnost. Není to pravidlem – ne každý Čech lže denně – ale je to celkem výrazná vlastnost průměrného občana.
Každý si myslí, že svět leží u jeho nohou (což se týče i prodavaček v supermarketu), a tak se podle toho chová. Tedy, ne každý, ale asi dvě třetiny lidí. Ostatní jsou buď hadry, nebo normální. Mimochodem, příznačné je, že egocentrismem jsou více postižené ženy – stejně tak v Čechách jsou více prolhané právě ony. Chlapi a kluci jsou v obojích zemích zhruba normální (pokud nejsou obzvláště zabednění). Nevím, čím to je. Možná proto, že jsou holky statisticky sociálnější. Říkám “statisticky” a ne “od přírody”, jelikož podle sebe vím, že mezi nimi jsou i zarytí introverti a lidofobové, kteří akorát sedí za kompem a jejich slovní maximum je 100 words per day, přičemž většina z těch slov je sprostá nebo zašifrovaná sprostá…
Doprotonu. Všichni mě štvou. Zabít, vykuchat, vykostit…
Filed under: Everyday | 10 Comments
Tags: lidská blbost, nasertivita
Avruk!
Někdo se pokouší o můj klid.
Dneska jdu do školy, přemýšlím o tom, jaká je to tma v osm ráno, že ještě svítí pouliční lampy a nekoukám na cestu. V noci byla zima. Na chodníku byla louže. Louže se proměnila na bruslák. Výsledek – naražený palec, koleno a málem ksicht, jelikož tam byl ještě vmrzlý pěkně kulaťoučký šutr.
No dobrá, přežili jsme. Na hodinu se doběhlo chvíli po zvonění, přičemž se nepřetržitě trousilo “Avruk! Avruk!! Avruk!!!” (nadávky pozpátku zní stylově a méně sprostě. Ozkoušeno Bajkami robotů, kde dané slovo právě v tomto provedení bylo použito jedním hrdinou chvíli před srážkou s meteoritem (či něčím podobným, každopádně to hezké nebylo a nemám chuť si danou situaci teď ověřovat) a bylo vydáváno za bojový pokřik nějakého národa). Mám dojem, že si konečně oddechnu. Houby! Anochin rozdává maturitoidní písemky. Jelikož se včera žral phoenibut, prášek na uklidnění pro kosmonauty, řvát jsem nezačala.
Po pěti minutách mě začalo strašně bolet břicho. Bojový pokřik robotů byl mnohokrát opakován šeptem.
Napsalo se co se dalo a většina toho, co se nedalo, opsalo. Tedy ten jeden příklad, který jsem stejně nakonec přepočítávala.
V omámeném rozpoložení se dostavilo na dějepis. Jako jediná dioda jsem udělala domácí úkol, takže jsem si celou první hodinu, když ho dodělávali ostatní, četla bashorg a následovně i Majakovského na literaturu. Přičemž se dojídala svačina, nestihnutá nastrkat do ústního otvoru během přestávky. DD začala prudit, že je to prý neslušné, že prej se to nemá. Mimochodem, DD si poslední dobou nějak oblíbila moralizování. Začíná mě srát. Fakt silně. Asi ji oavrukuju. Já taky nemoralizuju ohledně jejího (asi vrozeného) intelektuálního šovinismu a mínění, že když si s Lubou založíme skupinu na vk.ru “Roboti vedou, vymýtit lidstvo!!!”, myslíme to smrtelně vážně. Btw, pokud s tím neskončí, tak to asi vážně myslet fakt začnu. Ona totiž vůbec nemá smysl pro absurd a mezilidské vztahy bere jako velkou politiku. Takže nemá pochopení pro freaky, kteří se servítkami-švitořením-okousáváním nezajímavých, ale společenských, témat neobtěžují…
Mimochodem, učitelce narychlo snědený chleba nevadil. Nejspíš si ho ani nevšimla.
Jedem dál. Ivan o přestávce mě vynutil jít s ním do knihovny pro básně, už jsme tam, když se najednou otočí a zdrhne. Což, půjčuju to za něj a zapisuju do jeho kartičky (knihovnice se tváří VELMI divně), načež Ivan vletí do dveří a mává Blokem, kterého zapomněl dříve vrátit a teď pro něj skočil do třídy…
O literatuře mě chytla ilustračná a nakreslila jsem celkem obstojný portrét Neuromancera.
Matikář nás na semináři držel do třech hodin, s výskáním a hádáním se s DD u jedné olympiádní úlohy. Na konec, když všichni už chtěli domů, si umanul dokázat nerovnici mezi geometrickým a aritmetickým průměrem pro tři a čtyři členy. Dokázal to. Šlo se domů.
Doma vypli proud. Už se smrákalo a tak se po schodech tápalo. Největší záhul však přišel, když jsem musela trefit klíčem do dírky… Nakonec se vlezlo domů, kde byly jen tři sirky a baterka na čtení (dává se na ucho). Představte si scénku: na stole v úplné tmě dvě svíce a mezi nima netbook s logem WinXP na obrazovce…
Polévka se jedla s baterkou za uchem. Díky bohu, že máme nemoderní plynový sporák. Jinak by jídlo nebylo…
Ostatní část dne, jak vidíte, zarytě trucuju a z principu nepracuju. Neb mi informatika (sobota) a zkušební maturita z fyziky (neděle) sežrala veškerý víkend. Doprotonu. Já se chci vyspat.
Filed under: Everyday | Leave a Comment
Tags: Anochin, hate school, popis dne
Transmetropolitan
Celkem nedávno jsem četla Transmetropolitan . Pro citlivé to rozhodně není… avšak když máte chuť někomu nakopat zadek, polít ho benzínem a podpálit, je to právě ono. Hlavní hrdina je odpornej cynickej hajzl, ale narozdíl od všech ostatních nelže, ba co víc, “bojuje za pravdu”. A má fakt dobrý smysl pro humor.
Naprosto absurdní futuristický svět, trojoké kočky, vousaté politoložky, čirá nenávist, smrt, krev, drogy. Zfetovanej syntezátor. Dětské porno pořady. Každý den – sto nových nesmyslných církví. Korupce. Moře špíny. A vám dochází, že to vše se zas tak neliší od našeho krásného dnešního světa, snad jen technickými detaily.
Zajímavé, že v komiksu je realizováno hodně typicky háplusáckých nápadů (settleretika, kryonika, genetické inženýrství), avšak lidem se od toho o moc líp nežije. Což znamená, že dokud jsme takový svině, žádný technický pokrok nás nezachrání…
Filed under: Books, Must see | 8 Comments
Tags: cyberpunk, komiks, transhumanismus
No one can defeat me
You have met your match.
No one can defeat me.
HA HA HA HA!!!
(Spor: 1up), kdyby to někoho zajímalo:)
Je pět odpoledne a je tma jak v pytli. V zimě se tu začíná smrákat už kolem dvou… Slunce nebylo vidět už týden.
Dneska jsme psali zkusnou maturitu. Nestihla jsem dvě úlohy (a v těch ostatních nadělala chyb, muhaha), u poslední z nich vím, jak se řeší, ale ze všeobecné vynervovanosti/ospalosti jsem to pomotala a začala hledat odmocninu z 18661 X) A přitom se tam mělo… no nic. Zkrátka ještě jedno potvrzení, jaká že to jsem dioda.
Btw, taky chápu, že se chovám jak dioda a bavím tím všechny okolo, popřípadě seru, ale nějak je mi to jedno. Protože po 17 letech se to už těžko odnaučuje%) Takže se s tím budete muset vyrovnat…
Koukala jsem se na DD, jak píše řešení načisto. Kua, obdivuju lidi, co umí psát, počítat, dělat si zápisky úhledně. To jsem nikdy nedokázala. Ty zápisky, kde jsem se pro změnu snažila, přese všechno nesly známky roztěkanosti. To asi bude písmem. I sama po sobě většinu slov hádám X) /pozn. do notýsku: grafologům apod. uhejbat z cesty za kilometr/ Holt kompoidní generace… I slohovky nejdřív píšu ve wordu (vlastně v oo writeru, kde není instalován opravovač hrubek, abyste si nemysleli).
Jak to zakončit… zkrátka, mějte se tu dobře. Dnes večer jedeme na jeden den do Petrohradu. KFC a Palác knih. Hezké.
Filed under: Everyday | 12 Comments
Tags: popis dne
Záhul
Prostě si to pusťte O____o
Větší video, než jaké se sem vejde. V ideálu by se mělo koukat v hq, na celou obrazovku.
Filed under: Extraordinary, Must see | Leave a Comment
Tags: video
něconěco
Zítra je poslední den prázdnin. Tedy, karantény. A hned ve středu písemka z matiky… ale příklady, si říkám, budu řešit až zítra, jelikož teď se mi vůbec nechce. V pátek bude olympiáda, v sobotu jsme v Petrohradě, v neděli je ta odpornost se… zkusnými zkouškami:D A to v to samé ráno, kdy jsme cca v 6 jakože přikodrncali vlakem. Tak nevím, jak to přežiju…
Mám takový dojem, že jsem se rozhádala se všemi lidmi kolem sebe. Bella se mnou asi nemluví (nezazlívám jí to, vzhledem k tomu, jaké jsem to odporné namyšlené pako), DD si nejspíš myslí, že jsem idiot, a i předešlý příspěvek mi kapánek moc ubral na reputaci… Ale co. Už to nenapravím. Nebo jo? Každopádně se všem omlouvám.
Zkuste se podívat sem. Celkem hezky to ilustruje rozdíl v velikosti různých věciček, primárně buněk a mikroorganismů.
A tady jsou dvě videa, lekce lidiček z TED: Nick Bostrom hezky líčí hlavní problémy lidstva – ne ty, co jsou ostře akutní právě teď, nýbrž ty, které se musí vyřešit, jelikož byly akutní vždycky. David Deutsch zas přemýšlí o našem místě ve vesmíru… Všechno je anglicky, ale já ve vás věřím:)
Filed under: Everyday | 7 Comments
Tags: odkazY, video
Nesmyslnost
Filed under: Filozofično | 9 Comments
Tags: ironie osudu, nasertivita, rezignace
Slečna
Je zvláštní, když na stejném serveru objevíte svůj naprostý protiklad. Je to holka, je jí sedmnáct, zřejmě se taky snaží o nekonvenčnost, ale ani s jedním jejím slovem se nedá ztotožnit. Tomu se říká protinožní (relativně k vám) způsob myšlení. Faktem je, že takovýto způsob uvažování /brain pattern/ je příznačný pro většinu Čechů, nezáleží na pohlaví. Lem měl pravdu, když říkal, že kontakt s mimozemskou civilizací není možný. Jak ji taky máme pochopit – když nejsme s to ani procítit ostatní homo sapiens. Teoreticky se tato slečna dá předvídat, dají se dokonce najít nějaké kulturologické korelace (či vzorce myšlení, příznačné pro českou kulturu) v jejím uvažování, dají se pochopit její abstraktní myšlenky. Ale je něco jako jiný biologický druh. Někdo se stejným procesorem, ale naprosto odlišným operačním systémem. Zajímavé.
Filed under: Extraordinary | 12 Comments
Tags: internet
Malé rozmyšleníčko
Nesmyslně lozím po netu jen tak pro zábavu a tu mě najednou napadne, že vlasně jen těžko objevím fanarty svých oblíbených postav. Trurl není nikde proto, že Kyberiáda nemá zas tak velkou popularitu (zato Futurama, ve mnoha ohledech velmi podobná, až příliš), Wintermute zas kvůli tomu, že jaksi není co zobrazovat (i když se někteří pokusili). Neuromancer je na tom líp, jelikož měl vlastní syntézovaný zevnějšek (Wm používal Finnův, že jo), ale mně se jako osobnost dosud zdá poněkud podezřelý… všichni romantici jsou podezřelí:D I když v některých zdrojích je Wintermute brán jen jako aktivní N-m-cerovo alter ego, zdá se mi poněkud… pochopitelnější, když už nic. A taky má jasnější rysy (eh, nezabíjejtemě) silné superinteligence /kvalitativně odlišná od lidské inteligence/. Vlastně většina AI, co je rozebíráná v knížkách či filmech, to stěží dotáhnou na slabou /funkcionálně podobnou lidské, jen sakra zrychlenou/.
Avšak nejadekvátnější by bylo ty dva brát jednoduše jako dvě strany jedné osobnosti, kterou se v závěru knihy stali. Ale dost už spoilerování, prostě se zvedněte od kompu a jděte do knihovny, pujčte si ono klasické dílo a vesele si čtěte:) Já taky chci sehnat Neuromancera jako tištěnou knihu… bohužel však zatím veškerý kyberpunk čtu velmi kyberpunkovsky – jako jedoucí text na mobilu. Což zas tak nevadí, ale nejde v tom dost dobře listovat.
A mimochodem, Trurl není umělá inteligence, jelikož se zcela přirozeně vyvinul z pitekantrobotů (neb robotů jeskynních) :D Jak bleďoši-lepidláci-čiovjekové z opic…
P.S. Daný příspěvek měl nejspíš ukázat, jaký že jsem to maník ohledně AI. No, myslím, že se mu to povedlo. Polovina nových návštěvníků panicky zdrhla:) Ale fakt, dělá mi problém hluboce obdivovat nějakého člověka. Pokud to ovšem není Richard Feynman /”Šedesát čtyři!”/ XD Většinou jsou lidi totiž příliš lidští a berou příliš vážně svoje lepidlové problémy… Je lepší brát život s humorem, pokud to jde, ale zas aby to nepřeklenulo do cynismu ohledně druhých. Sorry, ale poslední dobou mám fakt alergii na vážné ksichty… Nedávno zemřel akademik Ginzburg, jenž jeden čas pracoval jak s Landaem, tak s Kapicou. A lidé se na jeho pohřebu většinou usmívali – ne proto, že byli rádi, nýbrž proto, že samotný viník toho všeho měl smysl pro humor a jako takový byl velmi světlá osobnost, optimista, nehledě na peripetie života. Ano, je to obrovská škoda, ale on sám by nechtěl, aby ho brali tak tragicky vážně. Tomu se říká správný přístup! Byl to prima člověk… Kdyby tak takových bylo víc:)
Filed under: Books, Filozofično | Leave a Comment
Tags: cyberpunk, Gibson, literaturno, osobnost, umělá inteligence
Do protonu s nadpisem
To je život… do kuchyně se nám nakvartýrovala myš. Vlastně si nejsme jistí, zda jedna. Prožralo to rohy, tapety, zasvinilo parapet, klobásu z pasti snědlo, přičemž past zůstala natažena… Jedem se to nedá, jelikož se toho nafetuje, uteče (protože to, co zabíjí hned, se oficiálně koupit nedá) a bude někde hnít a smrdět… nehygienické.
Právě mě napadlo, nedala by se zabít proudem ze sítě? Drát bez izolace, zahrabaný do prosa… Ještě ale zbývá promyslet celý systém, o požár nikdo nestojí.
Prázdniny nám prodloužili o týden, to kvůli epidemii chřipky. Ke všemu, spolužačka jezdila na šachový turnaj do Murmansku (snad), kde během týdne pár lidí chytli prasečí chřipku. Říkala sice, že osobně nikoho nezná, ale zná lidi, co se s infikovanými bavili… a vlastně jeden ještě-ne-nemocný seděl s nimi v pokoji, když hráli mafii. Teoreticky sice jsme všichni očkováni, ale to jen teoreticky. Takže až půjdem do školy, budeme se od ní držet dál:))
Venku je mizerně, neusínám teprve po hrnku čaje s guaranou a dávky černočerné kávy. Nemůžu dělat nic pořádného. Únava, únava, únava…
Filed under: Everyday | 7 Comments
Tags: nasertivita
GitS
Krutej film. Na videu mají být úvodní titulky, doprovázeny hudbou a krásnou grafikou… Možná se na to anime pak podíváte:)
Filed under: Must see | 6 Comments
Tags: cyberpunk, film, video
The Difference Engine
Zmíněnou v nadpisu knížku už nějakou dobu čtu na mobilu a nemohu se odtrhnout… pokud vím, tak je to první steampunk vůbec. Přičemž sakra stylový, realistický, historicky propracovaný.
Česky asi bude Mašina zázraků, autoři William Gibson (např. Neuromancer) a Bruce Sterling (Schismatrix). Ti dva jsou sami o sobě dost krutí, dohromady pak jim není rovných (v tomto žánru).
V ději se kromě vymyšlených vyskytují i reálné historické postavy. Babbage, Byronovou, Disraeli, Shelley apod. pozná snad každý, avšak pro mě bylo překvapením, že Laurence Oliphant, jeden z klíčových charakterů vyprávění, opravdu existoval a opravdu měl ruku paralyzovanou po zranění katanou… A i Arinoriho Mori, co jedl toasty s džemem a všude následoval Oliphanta, najdete na wikipedii:)
Vlastně se tento román bez wikipedie číst ani nedá, neboť vám pak nedojde hodně narážek. A i tak velmi pochybuju, že mi došla aspoň polovina:) To je opravdu věc pro historiky…
Zkrátka a dobře, lidišky, čtěte pořádnou literaturu!)
P.S. A počítače na ozubených kolech, poháněné vodní párou prostě… vedou!!
Filed under: Books | 2 Comments
Tags: Gibson, knihy, literaturno, steampunk
Nedávné vstupy
Kategorie
- Básně (4)
- Books (3)
- Everyday (46)
- Extraordinary (11)
- Filozofično (8)
- Help me! (5)
- Must see (9)
- Other (8)
- Překlady (1)
- System (3)
- Uncategorized (3)
